Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje první dovolená

11. 7. 2008

Představte si, že jsem vůbec nevěděla, že děti dostávají vysvědčení. No, omlouvá mně můj věk, přece jen jsem ještě malá psí slečna. ;-) :-)

Po pár dnech pobytu v nové rodině musela odjet Bali. Jela za svojí paničkou, prý se zase brzy uvidíme. Tak to jsem zvědavá. Hned druhý den po jejím odjezdu začala panička balit spoustu věcí. Od našich náhradních vodítek a obojků, přes boty až po jídlo pro celou rodinu. Brut mi vysvětlil, že se něco bude dít a brzy vyrazíme na cestu. V pátek ráno si došel kluk pro vysvědčení ( holka taky, ale nepřijela domů, odjela rovnou ze školy ), pak už zbývalo jen dozabalit poslední drobnosti, počkat na páníčka, nanadat vše do auta, připravit nám do kufru domečky a mohli jsme vyrazit na cestu. Prý jedeme do chaty, kde se mi určitě bude líbit. Ó, jak měl Brut pravdu. Všude plno stromů, šišek, klacků, voda, tráva a hlavně moje rodina se mnou. :-)

Hned druhý den jsem zjistila, že i tady bude pokračovat moje cvičení, seznamování se s lidmi i pejsky, poznávání nových věcí a různých situací. Ráno jsme při procházce narazili na stádo muflonů, Brut dostal povel "lehni" a já s klukem šla blíž, abych je viděla a hlavně, aby panička viděla mojí reakci na ně. No, koukla jsem se, ale to bylo vše. :-) Večer se konala na osadě velká oslava tzv. Potlach. Brut zůstal v chatě, kde hlídal a já vyrazila s rodinou. Musím říct, že jsem byla hodně moc překvapená... to množství lidí, zvuků, psů, různých světelných efektů jsem nečekala. A panička se mnou poctivě vše obcházela, s každým se zastavila, prohodila slovíčko, téměř každý si mně prohlížel a někteří si mně i hladili. Taky pejsky jsme obešli, jen panička vybírala hodné a poslušné, abych se nepolekala a nedošlo k nějakému zbytečnému konfliktu. Musím říct, že mně vše hrozně zmohlo, já se ráda natáhla na deku a usnula. Nejmíň ze všeho se mi líbily reprobedny, u nich mně panička musela vzít na ruku, přenést a zase postavit na zem. Nejen že byly veliké, ale tak divně to z nich pokaždé dunělo, až jsem se bála ( nepomohlo ani povzbuzování,, lákání na pamlsek na hračku... prostě okolo nich jsem nechtěla jít ani za nic)  ... divné je, že tam byly bedny dvě a vadila mi jen jedna. :-)

Další den jsme, mimo procházky dopoledne, vyrazili v podvečer do vesnice na náplavku se vykoupat. Brut plave jak ryba, moc se mu ve vodě líbí. Nejen, že loví koupající se páníčky, ale taky klacky, rybky a mně ;-) Já jsem tolik vody nikdy neviděla, ale přesto jsem se rovnou pustila po bříško, abych se ochladila a napila. Pak jsem hopsala ve vodě, lovila Bruta, když vyběhl z vody na břeh, pomalu následovala paničku a udělala svých prvních pár temp. Moc se mi u vody líbilo a nechtěla jsem zpět do chaty.

Třetí den jsem se seznámila s místním lumpem Anýzkem a vydatně jsem ho prohnala. Také procházka po lesních cestičkách se uskutečnila. Večer odjel páníček s holkou domů, ale nijak jsem změnu nepocítila. Hned další ráno jsme vyrazili na procházku. Vzhledem k tomu, že bylo horko, tak panička rozhodla o cestě pod stromama, kde jsme byli všichni chránění před sluníčkem.  Brut cestou málem ulovil zmiji, já se vykoupala v jámě se špinavou vodou a oba jsme se pořádně vyřádili s balonkem. Teda Brut ho nosí a já "lovím" Bruta. :-) Odpoledne nás procházka zavedla k vodě, kde jsme se všichni pořádně ochladili. Opět jsem pobíhala po břehu, po bříško ve vodě a zkoušela drobné kaskadérské kousky. Panička ale neměla moc pochopení, stále kontrolovala, zda špatně nešlápnu, nesklouznu či jinak neupadnu. Brut málem ulovil labuť a já mu ze břehu zdatně pomáhala štěkáním. Pokračování vycházky bylo maličko hektičtější. Brut neustále sledoval labuť, já pobíhala ve stráni a panička s klukama nestíhala koukat, co děláme. Tím se dá také vysvětlit Brutův zběsilý úprk za vysokou a moje pronásledování. Oba jsme zkrátka utekli. Já sice jen kousek, ale potom jsem nevěděla, jak se mám k paničce vrátit a kluk pro mně musel vylézt. Jak jsem byla ráda, že jsem zase na cestičce a schovaná u paničky. Brut na nás čekal o kousek dál. Jenže panička neměla vůbec radost... hodně se mračila, hubovala a taky pár štulců do kožíšku Brutík schytal. Teď už vím, že musím vždycky přiběhnout a pak dostanu odměnu.  :-)

Další dny byly klidnější, hrála jsem si s Brutem, s Anýzkem, chodila na dlouhé procházky, koupala se a navíc jsem spala s paničkou v posteli... teda spíš bych měla říct na posteli. V pátek jsme vyrazili na dlouhou procházku. Celá první část cesty vedla podle vody, pod stromama a moc se mi líbilo běhání do strání. V Třebenicích v krámu nám panička koupila rohlík a vyrazili jsme do hospody u Taterů. Nejdřív se ale zastavila u hajnýho pro povolenku k vjezdu, kde se trochu zapovídala o nás pejscích a našich kamarádech. Pak už zbývalo jen pár kroků a já slastně odpočívala v super hospůdce. Téměř za tmy jsme dorazili do chaty, kde jsem slupla plnou misku granulek a totálně vytuhla. V sobotu byl malinko odpočinkovější program, vyrazili jsme na Homoli. Cesta vedla jen lesem a byla plná zajímavostí.. od ptáčků přes vysokou až po jahůdky, kterýma mně kluci krmili. Večer jsem u Anýzka byla tak unavená, že jsem skoro celou dobu prospala.

V neděli ráno jsme zabalili, proběhlo jedno rychlé venčení, šup do auta a hurá do Prahy za Balinkou. Tam na nás čekala paničky teta se sestřenkou a jedna docela velká procházka po Krčském lese. Nakonec ovšem cesta domů, kde jsme s Brutem oba usnuli, jako když nás do vody hodí.

Musím říct, že moje první dovolená byla plná nových zážitků, seznamování, procházek, her a dovedností. Doufám, že pokračování bude stejně veselé a dobrodružné, jako  byl tento týden.