Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bruttus Elbrus Blue Heeler

Moje první výstava 11.2.2006, Mezinárodní výstava Brno , třída dorost :

 Večer před výstavou jsem nedostal žádnou baštu, ráno jsem vstával po třetí hodině a před čtvrtou už jsme vyjížděli. Jela se mnou jen panička s páníčkem, který dělal řidiče. Děti zůstaly doma. Celou cestu jsem nespal, neustále jsem sledoval světla dalších aut a taky jsem byl trochu nervózní. Do Brna jsme přijeli okolo osmé hodiny. Já byl vykulený a unavený, vůbec nikam jsem nechtěl. V jednu chvíli se mi podařilo vysmeknout páníčkovi z vodítka a honem jsem utíkal do auta spát. Jenže mě jedna paní chytila a páníček s paničkou se na mě moc zlobili. Rozhodl jsem se, že už budu poslouchat. Nejdříve jsme si s paničkou vyzkoušeli, jak budu běhat v kruhu. Byl jsem dost unavený, chtěl jsem už být v autě a také jsem měl hrozný hlad. Přece jen jsem stále ještě baštil 3x denně. Po chvíli jsme šli na ostro. Musím říct, že jsem se moc nepředvedl. Nechtěl jsem si nechat prohlídnout zuby, couval jsem, i když jsem to už uměl, vůbec se mi totiž nelíbily ty dvě paní, které mně ohmatávaly. Nakonec jsem dostal "nadějný"...byl jsem třetí ze tří. Panička se dost zlobila, ale ne na mě. Sice tomu nerozumím, ale jak jsem tak slyšel okolo stojící lidi, tak k tomu zlobení měla důvod. Dostal jsem nabaštit, vlezl jsem si do přepravky a v klidu pospával..Moc jsem se těšil domů za dětmi a za Denynkou.

Druhá výstava 29.4.2006, Mezinárodní výstava Praha - Letňany, třída dorost:

Tentokrát probíhala výstava v Praze, takže jsem měl vše o hodně blíž a bylo to pro nás jednodušší. I to vstávání bylo stejné, jako každý den, takže jsem jel s radostí. Navíc se mnou jely tentokrát i děti a tak jsem tam měl celou rodinu...teda vlastně celou ne, Denynka chyběla. Pro ní by byla výstava moc vyčerpávající.  Nevyvedl jsem žádnou hloupost, procvičil jsem si s paničkou běh v kruhu a čekal v klidu v přepravce na svojí kategorii. Moc jsem se panu rozhodčímu líbil, i přes to, že jsem o kousek vyšší než kolegové v kruhu. Nakonec jsem dostal VD3 sice i zde jsem byl třetí ze tří, ale hlavní úkol jsem splnil. Páníčci měli moc velkou radost. Já samozřejmě taky a  za odměnu jsem dostal sýr.Ale opět se musím přiznat, že jsem páníčkům udělal ostudu. Po vyhodnocení a téměř odchodu z kruhu jsem se vedle koberečku pokakal. Dneska se za to stydím, ale co jsem měl dělat, když jsem nemohl odejít nikam ven a moc se mi chtělo.

Třetí výstava 7.5.2006, Klubová výstava KCHMPP, Mladá Boleslav, třída mladých :

Na tuto výstavu se mnou opět jela jen panička s páníčkem. Výstava se konala pod širým nebem a moc se mi venku líbilo. Měli jsme hezké, slunečné počasí a tak jsme si pohodu užívali. Opět jsme museli vyjet brzy ráno, i když ne tak brzy jako do Brna. Hodnotila nás paní rozhodčí, které jsem se opět líbil, takže jsem dostal VD3 - tady jsem pro změnu byl třetí ze čtyř.. Zase jsem udělal svým páníčkům radost. Ani tentokrát mně neminula odměna ve formě sýru a bašta. čtyř.  Musím se přiznat k jedné věci, zase jsem provedl neplechu. Pro změnu jsem se před paní rozhodčí vyčůral, naštěstí na trávu. Paní rozhodčí se mi smála, vůbec se nezlobila. Za to panička se mračila. Na konci říkala, že je zvědavá, co přístě vyvedu.

Čtvrtá výstava 18.11.2006, Mezinárodní výstava Praha - Letňany, mezitřída :

Tentokrát se mnou jela mimo páníčků i moje mladší panička, oba kluci byli doma. Čekání bylo úmorné, před náma byli v kruhu ještě českoskovenští vlčáci a tak jsem hned ráno byl s páníčkem běhat na letišti, kde jsem si pohrál s fenečkou, kterou tam venčila její panička. Postupně se u nás zastavovali naši psí i nepsí kamarádi a drželi nám palečky a drápky. Nejdřív se u nás zastavila Fifi, to je paničky kamarádka, za chvíli na to Markéta a Jimmim ( ten taky dneska běhal v kruhu a byl velmi úspěšný), po chvíli přišla Nika00 s přítelem, se Sandynkou a lumpem Jimim. Najednou se u nás objevila Lola1 s kamarádem a nakonec přišla celá početná skupina pražské smečky. Jak už jsem psal, tak to byla Káča s Trinčou a páníčkem Honzou, dále Jirka ( ale bez Ronií), Helča s Anubískem, Mel s Garym.

Určitě chápete, že jsem si před nima nemohl udělat ostudu a tak jsem se snažil. Do kruhu šel se mnou tentokrát páníček....prý aby si taky vyzkoušel, jaké to je. Až na chvíli, kdy se mi pan rozhodčí pokoušel sáhnout na kulky, tak jsem byl docela v pohodě. V tu chvíli jsem stáhl ocas mezi nohy a honem si sedal...co kdyby mně zase chtěl někdo prohlížet nohu? Před 14 dny jsem si totiž seřízl kousek kůže mezi prstama, rozlízal si to do pořádně ošklivého zánětu. Skoro celou dobu jsem musel nosit límec, jezdil jsem na kontrolu k panu veterináři, který mi nohu mazal mastičkama a zavazoval. Tentokrát jsem dostal V2, panička měla obrovskou radost a moc mně chválila. Dostal jsem baštu a spoustu odměn. Tentokrát jsem nevyvedl žádnou hloupost a tak jsme odpoledne odjížděli naprosto spokojení a taky trochu unavení.

Rokem 2006 jsme ukončili výstavní kariéru. Jsem trochu přerostlý a tak se již budu věnovat jen coursingu a dalším aktivitám

Alura Šumící křídla

První výstava 29.3.2008, Klubová výstava KCHMPP, Mladá Boleslav:

Tuhle výstavu jsem ještě absolvovala s Lubošem a dostala jsem na ní "velmi nadějná"

Druhá výstava 27.9.2008, Mezinárodní výstava Wroclaw, třída mladých:

Na výstavu jsem s paničkou odjížděla v doprovodu Luboše, Doda a Didi těsně před půlnocí. Cesta probíhala bez potíží a tak jsme ve Wroclawi byli už kolem páté hodiny. Luboš sice trochu bloudil a tak jsme se na místo setkání s kamarádkou Askou dostali chvilku po šesté. U ní si panička vypila horký čaj, Luboš ranní kafe, ale pak už nás čekala cesta na Olympijský stadion. Přijeli jsme mezi prvními a tak jsme měli dostatek času na pořádné proběhnutí, postavení klecí, uspořádání věcí a hlavně zaplacení poplatku.

Jako první do kruhu nastupoval Dodo. Jeho konkurenti byli bratři chovatelské stanice Mad Maxx. Dodo se krásně předvedl a zaslouženě dostal V1... Hned poté jsem do kruhu nastoupila já. Vzhledem k tomu, že bylo mokro a panička nemá dobrou stabilitu, tak mně vystavoval Luboš. Krásně jsem stála, panička věděla, proč se mnou trénuje výstavní postoj i pohyb byl výborný, jen jsem proti téměř 15 měsíční fence z chovatelské stanice Mad Maxx vypadala jako štěňátko a tak jsem odcházela se známkou V2. Panička byla se mnou moc spokojená. Do třetice šla do kruhu Didi a představte si náš údiv, když vyhrála nejen svoji kategorii, ale ještě k tomu BOBa.

Po skončení mi panička koupila nové kšíry, prošly jsme se okolo krámků, okoukly, co kde mají. Museli jsme ještě čekat na konečnou soutěž o nejhezčího psa dne, do kterého postoupila Didi. Pro nás naštěstí jí nevybrali a tak jsme mohli odjet. Panička se ještě na rychlo šla projít do Starého města, kde udělala pár fotek. A pak už jsme vyráželi směr domov. Sice jsme opět ve Wroclawi bloudili, ale po téměř hodině nám obsluha pumpy ukázala cestu a už nic nebránilo cestě domů. Těsně po půl jedné v noci jsme vystupovali u baráku.