Venčení s Arwen 5. a 9.9.
Je čtvrtek odpoledne a panička s námi vyráží ven. Jde ještě náš kluk, protože na nás musí být dva, kdyby jsme se rozhodli lovit zajochy. Míříme na naše oblíbené pole, kde je posekáno a zůstalo jen strniště, které nás píchá do tlapek. Ovšem na elánu nic neubírá. Blbneme s balonkem, cvičíme přivolání a taky sem tam nějaký povel. Brut jich umí spoustu, já teprve několik a tak pokaždé koukám, co to zase předvádí a hrnu se mu ukrást odměnu. Nedá, pacholek! Na konci pole se zstavujeme a panička se začíná rozhlížet. Po chvíli jsme oba pochopili, co nebo spíš koho. Blíží se k nám Monika, Martin ( malý páníček Bibi) a Arwenka s Bibinkou. Tu ještě neznáme a tak začíná hromadné seznamování, běhání, blbnutí. Najednou se nám před ňufákama zvedne zajoch a peláší směrem ke kolejím. Brut se na paniččino zařvání zastavuje na místě a čeká na pochvalu, já se ženu za zajícem a Bibinkou. Po chvíli mi dochází, že panička volá a tak otáčím a honem utíkám zpět. Na páníčcích bylo vidět, že si oddychli, přece jen jsem od těch kolejí nebyla zase až tak daleko. Cesta k nám už pak proběhla bez potíží. U nás probíhá asi hodinová honička, okusování a lovení sebe navzájem. Pak už nám nezbývá než se rozloučit a těšit se na další venčení.
V úterý 9.9. je páníček doma a Monika jde na odběr krve. Pak má v práci volno, takže jsme domluvení na setkání na poli a společné vycházce. Ta nás vede kousek podél Berounky, kde si všichni pořádně zaplaveme, ulovíme házené klacíky a ochladíme. Pak pokračujeme úvozovou cestou na Tetín, přes louku na cvičák a odtud do naší oblíbené hospůdky. Tady hned dostaneme vodu, páníčci pitivo a nějaké mňamky. Chvíli posedíme a pak jdeme vyprovodit Arwenku s paničkou. Doufám, že si brzy venčení zopakujeme, i když tak hezky asi hned tak nebude.