Víkendovka v Rudné pod Pradědem 16.-18.11.2007
Ve čtvrtek večer doma domlouváme cestu a přibližný dojezd, který by měl být mezi druhou a čtvrtou odpoledne. Vzhledem k tomu, že jsme se ještě museli zastavit v Praze a vyložit nějaké drobnosti, pak nakoupit, tak jsem počítala s odjezdem z domova nejpozději v osm ráno.
Jako obvykle se nám podařilo vše do auta naskládatpozději, takže jsme na cestu vyráželi těsně před devátou. První zdržení přišlo hned zkraje na dálnici, sice malé, ale čas utíkal. Další jsme nabrali cestou z Kobylis na Černý Most, kde jsme se dostali do kolony tiráků a popojížděli krokem. Nakonec jsme z Prahy vyráželi před dvanáctou. To už náš časový harmonogram šel do koše.
Vzhledem k tomu, že jsme měli domluvenou ještě jednu návštěvu, tak jsme kousek před Hradcem Králové sjeli z dálnice. No, opět problém. Návštěva se nekonala, kamarádka si špatně zapamatovala dobu našeho příjezdu a nebyla tím pádem doma. Abychom nemuseli do Hradce a popojíždět ve špičce, tak jsme se rozhodli o jeho „podjetí“ po okreskách. Samozřejmě se našel čas na vyvenčení Bruta, na náš oběd a taky na koukání po krásách vesniček.
První letošní kontakt Bruta se sněhem proběhl na poli kousek před Žamberkem. Tady jsme se rozhodli pro poslední větší venčení. Brut lítal nadšeně sem tam, válel se, hrabal jámy a skákal jak koza. Pak už se jelo rovnou do Rudné. Vzhledem k tomu, že jsme používali navigaci ( i když cestu až do Malé Morávky známe), tak jsme několikrát bloudili nebo skončili na silnicích, které se v zimě neudržují a průjezd by byl jen s nasazenými řetězi. Takže jsme couvali a doufali, že se za náma nikdo neobjeví. Fakt príma věc tyhle navigace …. J J Nakonec jsme dorazili chvilku před sedmou hodinou, když jsme ještě na poslední chvíli hledali penzion.
Po ubytování a vybalení jsme se šli přivítat s ostatníma, kteří dorazili před náma. Večer proběhl v očekávání Saraxů, kteří vyráželi na cestu z Prahy jako poslední. Mel uvařila vynikající svařáček, Karlos si bohatě se všema připíjel na zdraví Metaxou, ostatní popíjeli vínko, slivovičku nebo pivko. V jídelně se kecalo asi tak do půlnoci, pak se zbytek „přeživších“ a čekajících na Saraxovic přesunul k Petrovi na pokoj, kde se popíjelo dál. Až na Čertova roztrhaného plyšáka vše proběhlo bez potíží. Saraxáci dorazili po jedné hodině totálně umordovaní, když předtím bloudili po spících vesničkách a doufali, že objeví ukazatele směru. J J
V sobotu ráno byl maličko opar, to ovšem neubralo mrazu na síle. Karlos s pár klukama šel připravovat dráhu, Barča udělala rozpis běhů a v 9.15 se začínalo běhat. Mel uvařila pro obsluhu navijáku a pro natahovače speciální svařáček, aby jim tam nebyla zima. Všichni si ho moc pochvalovali. Psíci byli patřičně nažhaveni na běh a tak okolo dráhy bylo neustále slyšet poštěkávání, kňučení a bafání. Opět se běžela dvě kola tentokrát o délce 450m, takže si natahovači pořádně šlápli. Brut běžel oba běhy sám a s velkým nadšením. Byl to jeho první coursing na sněhu. Taky se mu podařilo ulovit asi tak v půlce střapeček a radostně s ním potřepávat. Fakt je šikulka.
Po skončení tréninků jsme si udělali oběd, podle toho, kdo co měl z domova. Někteří šli na chvíli spát, jiní posedávali, kecali, popíjeli svařáček či vínko. Na odpoledne Barča připravila několik „soutěží“. Ty uvozovky jsou tam úmyslně, protože vyhráli všichni zůčastnění už jen tím, že se zůčastnili. J J Jako první byla jízda na skikolobkách s pejskem jako tahačem. Vyhrálo družstvo, které se první dostalo celé do cíle a drželo se za ruce. Někteří pejsci tuto soutěž pojali jako ohromnou zábavu a místo aby páníčky táhli, tak se jim pěkně motali pod lyžičky. Další bylo tahání Cínovic dětí v bobech, dále Barča zařadila „sjezd“ na bobech, saních, lopatách atd. téměř po rovině, hájení hradu a boj o sněhové koule, jako finále byl běh s psíčky. Všichni si užili spoustu legrace, někteří si namohli svaly, jiní potloukli kolena nebo zadní část těla.
Večer dorazila návštěva v podobě Bilušky s Lájošem a šesti mini psy, pak část osazenstva odjela do Karlova k Ticháčkům na večeři a na pokec. Po návratu se ještě chvíli posedávalo a popíjelo, ovšem denní program všechny brzy zahnal do postelí.
V neděli bylo nádherné, slunné počasí. Obloha byla vymetená a sluníčko vytvářelo na sněhu krásné obrazce. Opět stejná sestava pánů šla s Karlosem pomáhat na trať a Barča udělala rozpis běhů. My jsme tentokrát měli mít v prvním běhu fenečku RR, v druhém pejska, aby si Brut zvykal. Nakonec ale první běh běžel sám, protože feňulka běžela o chvilku dřív. Ke druhému běhu jsem přistupovala s velkou opatrností, nebyla jsem si jistá, jestli ho bude zajímat víc střapec nebo soupeř. K mé velké radosti vyhrál střapeček a Brut letěl. Henrimu se asi nelíbilo Brutovo tempo a tak ho několikrát trochu prudil. Vše vyvrcholilo těsně před cílem, když Brut Henrimu odpověděl. Naštěstí měli oba košíky a Brut se nechal okamžitě odvolat. Nakonec jsou z toho krásné fotky. Samozřejmě nejen z tohoto běhu.
Okolo dvanácté tréninkové běhy skončili. Pak už nastalo jen balení, oběd, oživování Cínovic auta, loučení a odjezd.
Vzhledem k tomu, že jsme si udělali zajížďku do Chrudimi a pak do Prahy, tak jsme domů dorazili ve třičtvrtě na deset naprosto unavení, ale spokojení.
Všem moc děkujeme a těšíme se na další setkání. Speciální dík patří Barče a Karlosovi za organizaci a pohodu.
tady jsou odkazy na foto od kamarádů Tondy, Mel, Petra, Gwen, kterým moc děkujeme za krásné fotky Bruta
http://staff.cesnet.cz/%7Emel/gary/coursing/rudna_podzim07/nedele/target0.html
http://staff.cesnet.cz/~mel/gary/coursing/rudna_podzim07/sobota/target0.html
http://staff.cesnet.cz/~mel/gary/coursing/rudna_podzim07/pavecer/target0.html
http://picasaweb.google.cz/isdpch/RudnaListopad2007/photo#5134452633753108402
http://gwen.rajce.idnes.cz/Zimni_hratky_2007/#zimni_hratky_Rudna07_001web.jpg
více foteček najdete na stránkách Moravskoslezského coursingu