Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokračování

21. 10. 2006

Měla s sebou svého manžela, který se musel taky  vyjádřit. Když ,ale viděl nadšení dětí a prosebné oči paničky, tak souhlasil.

Děti si rychle zabalily, panička jim pomohla a už jsme se všichni vydali na cestu. Šlapali jsme na chatu, která byla vzdálená asi 4km. Ze začátku jsem se pěkně nesla, přece jen jsem byla unavená z tolika zážitků. Nesla mně panička, protože páníček musel pomáhat mému malému kamarádovi. Ten ale skoro celou cestu šlapal. Prý měl strach, že by mně mohla maminka vrátit. V lese jsem chvíli běhala sama. Do chaty jsem se dovlekla jen silou vůle. Tam mně čekalo první překvapení. Stál tam fousatý pán a moc se na paničku mračil. Říkal jí něco o nerozumu, o problémech a taky o zdraví. Z toho proslovu si ale skoro nic nepamatuju. Usnula jsem jak mimino, stočená na nějaké botě.

Než jsem se vzbudila, tak panička pro mně připravila baštu a provizorní pelíšek. Taky děti se najedly a hned si se mnou chtěly hrát. Jenže panička jim to zakázala s tím, že se nejprve musím najíst a pak teprve bude čas na hlouposti. Po dobré baště jsem byla představena fousatému pánovi. Byl to paničky tatínek a ačkoliv tvrdil,že psy nemusí, tak mně hned drbal pod bradičkou. Hrozně se mi líbil a tak jsem ho olízala. Taky si mně pochovala rozesmátá holka. Měla hroznou radost a moc se se mnou mazlila. Byla to pro změnu paničky sestra.

Tak takhle jsem se dostala do své rodiny. 

Mám spoustu příhod, které bych Vám ráda prozradila, ale představte si, že se mi občas pletou dohromady. To pak panička říká, že už mám nárok být senilní....nevíte náhodou někdo, co to znamená?...tak ať si z toho nic nedělám.

Jo a ještě jedna věc, kterou musím na sebe prozradit.....nenávidím košík a těžko snáším vodítko. To dostávám jen tehdy, když hárám nebo když nastupuju do dopravních prostředků. Jinak chodím celý život navolno....nikdo mně nemusel učit, jak se mám chovat. Od začátku jsem se držela v paniččině dosahu.

Příště budu pokračovat v líčení prvních dní v nové rodině. Postupně se dostanu i ke svým starostem a k láskám. Na to si ovšem musíte počkat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář